Přiznejme si sami sobě, kolik už jsme měli nápadů a přání, co bychom chtěli ve svém životě změnit, co všechno bychom se chtěli naučit, čeho všeho dosáhnout. Co je to za podivnou sílu, která nám nedovolí něco začít a pohnout se z místa? Proč nerealizujeme dokonce i věci, o kterých víme, že jsou pro náš život rozhodující? Je to boj s větrnými mlými. Nejdříve máme do něčeho chuť, jsme tím nadšení, přitahuje nás to a po pár krocích se nám přestane chtít. Mnohdy už po prvním kroku začínáme věci odkládat na později. Kdyby se nám tak chtělo, jak se nám nechce. Kam se poděly po tak krátkém čase chuť a odhodlání, se kterými jsme se do nějaké změny pustili? Dostavují se více či méně pocity demotivace a necháme se převálcovat nedostatkem času, starostmi o děti, množstvím jiné práce a podobně. Zvláštní je, že se může jednat o věci racionálně důležité pro náš život nebo dokonce nutné k přežití a my je i tak odložíme na neurčito. Jedná se o situace, kdy sice víme, že např. angličtina nám pomůže v práci k povýšení nebo k uskutečnění nějakého plánu, ale neučíme se. Kolik pacientů zažije strach, když se dozví, že jsou vážně nemocní a přesto nenajdou sílu přestat kouřit. Podle statistik pouze 3-5 procent lidí je schopno stanovit, co chtějí a také toho dosáhnout. Většina lidí však s tím má problémy, vůbec nezačnou nebo se po krátké době zastaví. Hodně lidí také často mění jeden svůj nápad za druhý. Otázkou je, co se to vlastně děje v naší hlavě a brání nám začít a pokračovat v tom, co chceme.
číst dál