Období: červenec 2012

Německý psychiatr dr. Hans Berger prováděl ve dvacátých letech jisté experimenty, při nichž připojoval pacienty na elektroencefalograf. Zjistil, že mozky pacientů vysílají vibrace, které se liší svou frekvencí a povahou, avšak z obavy, že se v lékařských kruzích zesměšní, svá data nezveřejnil. Když nakonec v roce 1929 své výsledky publikoval, svět se dověděl, že mozek vysílá kmity, které se pohybují mezi osmi až třinácti cykly za sekudu. Berger je nazval alfa rytmem. Jak W. Grey Walter vysvětlil ve své knize „The Electrical Activity of the Brain” (Elektrická aktivita mozku) alfa rytmus „je možné rozlišit pomocí té části mozku, ze které je vysílán, téměř pokaždé je nejvýraznější v zadní části hlavy, kde nervové signály z očí dosahují v mozku svého cíle (zrakové centrum v týlním laloku mozku). Dále je obvykle největší a nejpravidelnější, když má člověk zavřené oči a jeho mysl je v klidu.“ Další typ elektrické aktivity mozku, který se ztotožňuje se stavem, kdy lidé využívají všech pět smyslů a vytvářejí třináct až osmnáct vibrací za sekundu, vešel ve známost jako beta rytmus. Pomalejší frekvence se nazývá theta, a pod pět kmitů delta rytmus. číst dál