O tom, že emoce má každý z nás, netřeba mluvit. Všechno, co se děje kolem nás, má na naše emoce vliv. Regulují naše chování a postoje a tyto faktory zase ovlivňují naše vztahy k lidem.
Díky emocím můžeme poznat svůj vnitřní svět a u jiných vycítit, co není pouhým okem vidět. Kdo z nás se však pozastavuje nad svými emocemi? Na své okolí reagujeme převážně nevědomě a spontánně.
Proto se naprogramujme pozitivně, aby náš autopilot probudil emoce radostné a příjemné. Přece jsou kolem nás lidé, kteří se s takovou lehkostí těší ze života a každým všedním dnem. Nejhezčí je, že se umí usmívat naprosto přirozeně a co je nejdůležitější – upřímně. Dělí se s námi o svůj úsměv, o svoji velmi dobrou emoci a přesto tím samým zarážejí jiné lidi. Smích je darem, který byl dán lidem a my zapomínáme využívat jeho kouzla. Myslím si, že hlavní příčinou, proč je usměvavých lidí tak málo, je fakt, že jsme zapomněli, co je to prostá dětská radost.
Své emoce považujeme za něco samozřejmého, na co nemáme žádný vliv. Při tom pouze 4 – 5 % emocionálních reakcí je reflexních, takže na ně vliv nemáme a celých zbývajících 95% emocí, jako jsou zlost, vztek, agrese, laskavost, trpělivost, jsou svázány s reakcemi, které kontrolovat můžeme. Takže! Můžeme kontrolovat, koho obdaříme úsměvem a koho pošleme k šípku. My sami sobě určujeme, co nás bude rozčilovat a co nás rozesměje.
Z toho vyplývá, že MŮŽEME obdařit lidi úsměvem, jenom nechceme, neumíme to nebo nám na tom nezáleží. Kontrola negativních emocí není snadná, ale nezbytná k vytvoření silných a pozitivních vazeb mezi lidmi.
Jestli si uvědomujeme, že nejsme v tomto směru takoví, jací bychom chtěli být, můžeme to změnit. Nehledejme dobré emoce v lidech, hledejme je v sobě a druzí nám poskytnou totéž.
2024 ©